NÁZEV MLUVÍ ZA vše. Dáma Z pytle na odpadky.
Skutečný horový příběh bez šťastného konce. na začátku mě začalo být nepříjemné oblečení, jakoby jemný děj, později skutečná kousnutí. Snažila jsem se všemožně umýt oblečení ale nic nepomohlo.Všechny moje oblečení byla napadena něčím naprosto hrozným. Ověřila jsem si na internetu nejbližší věc tomuto podobnou s zistila jsem že nejspíš jde o vši, žijící v oblečení. Nikdy jsem o něčem takovém neslyšela,ale mělo se toho jít lehce zbavit. Umýt oblečení ve velmi horké vodě. Já to udělala. Začala jsem vařit své oblečení. Měla jsem malý hrnec do kterého se vešly jedny věci o velikosti džín, tak jsem dlouhé hodiny vyvařovala své oblečení, tak aby nikdo neviděl že mám vši.. Bouhžel vůbec to nefungovala a rozšířilo se to do pokoje. Měla jsem pálivá kousání a bodání do kůže jakoby žhavou jehlou, celou noc. Všude po kůži, dokonce i skalp. Nemohla jsem spát. Přestěhovala jsem pohovku ale tam se to také hned oběvilo. Myslela jsem si že to musel být, nějaký zlý typ parazita, nebo bludu.. tak jsem vydezinfikovala celý byt. Pár dní se zdálo že je vyhráno, ale pak byli zpátky!Nakonec jsem šla k na pohotovost . Vždycky jsem byla tak zdravá jsem neměla ani všeobecnou péči lékaře. Tento lékař viděl kousnutí na mé kůži. Bylo mi divné že se díval z takové dálky. Stál na druhé straně místnosti. On předepsal lindan, který jsem se později dozvěděla, je neurotoxin.
Celá jsem se tím sama namazala. Myslela jsem že aspoň trochu pomůže, ale nic. Dermatologové byli nejhorší!Ti se koukali na kůži, a zřejmě není něco v pořádku. Tak mě dali uklidňující krém a neškrábat se. Konečně, kamarádka mé matky, zdravotní sestra, podívala se na mou kůži a řekla svrab. Měla pravdu. Lékař diagnostikuje. Permethrin krém pomohl. Ale za pár týdnů to bylo zase zpátky.
Doktor řekl, že to není možné. Měla jsem svrab asi dva roky. Konečně jsem mohla promluvit s odborníkem na Floridě. Řekl mi, že vejce se nelíhnou po dobu dvou týdnů, a lékaři vám, abyste si ji jednou použít, a po sedmi dnech zase. Vejce jsou v kůži i po sedmi dnech. Mají další celý týden. Když jsem použila permethrin krém správně, svrab byl pryč.
Musela jsem vyhodit většinu mých šatů.Byly také nakažené. Plakala jsem asi dvě hodiny, když jsem zahodila babiččinu šálu. Ona ji nosila přes ramena když šla někam. Zbožňoval jsem ji a miloval šál, protože mi to připomnělo ji. Jen to nebolelo tolik, jak se zbavit mé postele, pohovky, a všechen čalouněný nábytek.
Moje auto bylo také napadeno tak moc, že jsem se ho bála řídit. Chtěl bych být řízen k šílenství sám, pomocí ostrých kousnutí. Umyl jsem auto. Kdyby to podrobně. Bombardovala. A konečně nechat zemřít. Nemohl jsem se přinutit, aby se dovnitř už. Moje oblečení bylo velkým problémem.
Moje kůže a životní prostředí v bytě způsobily, že byly opakovaně napadeny, znovu a znovu. Každý kus oblečení jsem promyla dala do sáčku, ale reinfekce a bolest se opět rychle vrátila.
Na sobě jsem už nic nesnesla, nevěřili by jste kam mě to dovedlo. udělaa jsem si díru do pytle na odpatky a navlékla se dotoho. Takto se to dalo vydržet. Mimochodem, jsem už spala na nafukovacím lehátku. A používala jsem plastové rukavice na jedno použití, protože se mi zdálo že to šířím všude kde se dotknu. Jedna věc, která pomohla, enzym šampon na vši. To nemělo pomoct na infikovanou kůži, ale na úklid bytu.
Stříkala jsem to na stěny, koberce, strop, vnitřní všech skříní. Zakryl jsem celý dům každý den po dobu týdnů. Byla jsem vyčerpaná z vysávání dvakrát denně, mytí podlahy každý den a praní prádla. V prvních několika letech jsem kupovala pět vysavačů. Ale to vyčerpání nebylo normální.
Cítila jsem se, jako bych měla chřipku po celou dobu. Musela jsem opustit své dvě pracovní místa. v Jedné jsem pracovala s dětmi. Tolik jsem se bála abych někoho nekazila. Deprese mě ničila. Objednala jsem si tolik šamponů, že jsem se spřátelila s provozovatelem firmy.
Bylo snadné dostat drogy přes internet. Myslela jsem, že to bude nejlepší,se nikdy neprobuditprobudit. Měla jsem sladkého psa a já jej nechtěla opustit. Rodina taky. Tak jsem si to odkládala. Našla jsem internetové stránky, kde byli jiní postižení, jako jsem já.
Někteří lidé byli s diagnózou lymeské boreliózy. Dostala jsem test. Pozitivní pro Lyme a Babesia, ko-infekce Lyme. Najednou doktoři přistupovali s respektem. Dostala jsem antibiotika. Ale do té doby, čtyři roky bakteriální infekce krve, Lyme, byla jsem tak nemocná, ale nedostala jsem invalidní.
Zjistila jsem také že jsem měla Entamoeba histolycica, blastocyctis hominis a toxoplazmózy. Další podivná věc se začala dít. z mé kůže se začal vytlačovat jakýsi material. Nemám ponětí, co to je. Většinou je to bílé a vláknité. Někdy je materiál zelený. Někdy je ve tvaru kusu rýže. Někdy je jen kolo. Někdy je to hnědé.Někdy to vypadá jako malé tyčinky. A to bolí, když to vychází. To vychází z mých rukou a paží a nohou a především záda. Nemyslím si, že tam je nějaká část mé kůže, která nemá tento materiál. Takže jsem došel k závěru, že tam je něco, co žije v mé kůži. A to se dostane i do vašich řas. Věc spadá do očí a cítí se jako poškrábání, pohybující se písek. Všimla jsem si mých zubů, rozpadající se a můj zrak se zhoršuje.
Tato infekce není jen vliv na pokožku. Mám hrozné zažívací potíže. Mám rakovinu. Věřím, že moje tělo bylo jen ohromen a nemohl bojovat ho. Uplynulo deset let. Jsem úplně na dně. Utratila jsem všechny peníze na lékaře, kteří mě propuštěli se symptomy jako bludy.
Vynechala jsem většinu dovolené s rodinou.
Neviděla neteře a synovci jak vyrostou.
Vánoce jsem trávila sama.
Ztratila jsem většinu mých přátel.
Jsem příliš nemocná k práci.
Pořád nosím igelitové tašky......
Toto onemocnění se nazývá morgellony ...
Žádné komentáře:
Okomentovat